Introitus: Žalm 42, 9–12
Pozdrav: Požehnaný král, který přichází ve jménu Hospodinově. Na nebi pokoj a sláva na výsostech! Amen Bratři a sestry, vítám vás na bohoslužbách 3. neděle adventní.
42
Vstupní modlitba: Hospodine Bože, prosíme tě, vlej nám do duše svou milost, abychom stále hlouběji prožívali tajemství našeho vykoupení: a dej, ať nás všechny, kteří jsme z andělova zvěstování poznali, že se tvůj Syn stal člověkem, jeho umučení a kříž přivede ke slávě vzkříšení. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatéhožije a život tvoří od věků na věky. Amen
1. čtení: Přísloví 25, 2–12.20
2. čtení: Lukáš 1, 26–38

Maria je snad jedinou postavou Písma, jež není zděšena zjevením anděla. Minulé neděle jsme slyšeli o zděšení Zacharjáše, když spatřil anděla po pravé straně kadidlového oltáře. Také betlémští pastýři byli zděšeni, když o svaté noci spatřily anděly. I ženy, které šli zrána ke hrobu a spatřily anděla sedícího na odvaleném kameni. Marie návštěvou anděla zděšena není. Zato je však veskrze znepokojena jeho podivným pozdravem. Jako když po našich slovech někdo jako by nás přestal vnímat a jen přemýšlel o tom, co jsme řekli.

Andělův pozdrav je zvláštní, protože obvyklá slova pozdravu vykládá doslovně. Řekněme, když nám někdo řekne „zdravím!“, nebechápeme to obvykle tak, že nás v tu chvíli skutečně uzdravoval. Když někdo řekne „pozdravuj vaše“, nebereme to tak, že půjdeme lidi z naší domácnosti léčit. Velmi nemocný člověk se však možná zarazí nad pozdravem „buď zdráv“. A komu právě shořel dům či se mu stalo co zlého, toho možná bodne u srdce při nevinném pozdravu „dobrý den“. Neboť pro ten den už neplatí, že by se nějak mohl stát dobrým; dnes přišel o všechno.

Anděl říká „chaire, kecharitómené!“ – slyšíte tam sami ta dvě podobná slova. To slovo, které tam zaznívá, je charisma. Když máte charisma, kouzlo osobnosti, všechno jde lépe. Lidé jsou ochotnější vás poslouchat, vyhovět vám atd. Bývá tak, když buď dobře vypadáte, nebo máte příjemný hlas nebo příjemnou povahu. To jste si nijak nezasloužili, ale výhody z toho máte. Charisma je přízeň Boží a zároveň dar získávat přízeň lidí. Milost být milován. Z milosti Boží, ty jsi mezi ženami ta nejmilejší.

Je to trochu podobné, jako když nám někdo řekne: Ty máš ale stěstí. To je sice nepochybně obdivné, zároveň to ale nějak vylučuje naši snahu, houževnatost, píli. Naši rozumnost a tak dále. Něco úžasného máme, ale není to z nás. A tak o tom pozdravu Marie z jedné i druhé strany přemítá, skoro jako by si anděla nevšímala.

Protože nezasloužené dary jsou nebezpečná věc. Téměř každý výherce v loterii často dopadá špatně, obvykle jako úplný žebrák. Lidé, obdaření velkou mužností, mívají více zlomenin a jiných zranění, častěji končí ve vězení. Slavní zpěváci a dětské hvězdy také často končívají špatně.

Na kom je nezaslouženě něco velkého, totiž neoprávněně hledá tu velikost sám v sobě. Výherce v loterii si začne myslet, že je bohatý proto, že to umí s penězi. Silák se mylně domnívá, že zná své tělo stejně jako ten, kdo zesílel cvičením. Populární zpěvák se mylně domnívá, že krása jeho díla plyne z krásy jeho duše. A tak podobně.

Ale anděl říká: Neboj se, Maria. To je milost od Boha. Nic co by sis vysloužila – ale co přece máš mít. Mesiáš přichází na svět skrze Marii Pannu tajemně. Přichází skrze milost a k té tajemství, mlčenlivost, patří. Člověk může mluvit o svém úsilí. O svcýh zásluhách. Může mluvit o těžkostech, které musí snášet. O nesnázích, se kterými může zápasit. Ale jak může pořádně s lidmi mluvit o milosti? Co člověk dostal, tím se nemůže chlubit, sám tomu nijak nepřispěl. Ani příliš hlasitě Bohu před lidmi, mimo soukromí modlitby, není nakonec také příliš šťatsné. Pokud stále člověk mluví o své šťastné rodině, přestává to být citlivé k lidem, kteří jsou sami. Nebo kteří mají v rodině trápení. Pokud člověk mnoho mluví o krásné práci, kterou má, je trochu necitelný k lidem, kteří jsou ubiti dřinou či mnohou marností toho, co dělají pro svou obživu. Ale na druhou stranu, člověk nemůže ani snižovat a umenšovat dobré věci, které dostal. Nemůže říci, že dobré není dobré. Nemůže říci, že pravda není pravda. Bylo by to, jako kdyby třeba chirurg řekl pacientovi před operací: No, já tomu operování taky moc nerozumím. Dary Boží nejde ani umenšovat, nejde se jimi ani chlubit. A tak jediný, před kým může MAria naplno propuknout v chvalozpět, je její příbuzná Alžběta, jíž se dostalo nesrovnatelné, přece ale v něčem podobné milosti.

Tajemné početí Kristovo skrze pouhé slovo není věc pro každého. Je to tajemství samotného slova Božího: Člověk z vnějšu přijde a uslyší třeba slova jako: „Vy však jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid náležející Bohu“ a přijde mu to namyšlené, když se podívá po obyčejných lidech v kostelních lavicích. A nedojde mu, že už jen tím, že to slovo slyším, patří i mě. A že i slova napomenutí z Písma nemíří ven, ale dovnitř církve, protože napomínat má smysl jen toho, kdo je ochotný napomenutí slyšet. Tajemné početí Kristovo je stejné jako tajemství vyvolení ke spáse: Jistě jsme byli vyvoleni ke spáse, na co jinak všechny naše snahy. Popřít to nemůžeme. Zároveň to není něco, o čem bychom mohli mluvit halasně, protože se tak stalo zcela bez naší zásluhy.

A tak nás Mariin příklad učí pravé tichosti. Pravé cudnosti, ve které víme, že něco je velmi dobré – přece však o tom mluvíme jen tiše. Pravé víře, které si je natolik jista dobrotou Boží, že se nemusí mnoho přít. Učí nás vidět v tomto světě dobré, které se děje zcela bez přispění člověka. Učí nás na sebe nespoléhat, poslušně jednat a očekávat smilování Boží. Amen

Modlitba po kázání: 
Ohlášení: 
Přímluvná modlitba: Pane Ježíši Kriste, tajemně jsi přišel na svět, přede všemi jsi byl ukryt až do daného času. A přece jsi Syn Boží od věčnosti. Tebe dnes zvláště prosíme za mladé rodiny. Dej, ať je ve všech dítě požehnáním. Dej všem mladým rodičům dospělou rozumnost i pravou něhu. Požehnej domovům křesťanů pokojem. Za syrotky Tě prosíme, ať naleznou pěstouny, plné dobroty. Za všechny osamělé Tě prosíme, ať je jim Tvá církev domovem v tomto světě. Za všechny staré Tě prosíme, ať je jim vzdávána patřičná úcta podle Tvého Zákona. Za toto město i celou zemi Tě prosíme, ať všichni lidé poznají sladkost Tvého evangelia a v Tobě naleznou pokoj a blaženost. K Otci Tvému i Otci našemu voláme, jak si nás Sám učil: Otče náš…
Poslání: Jan 1, 9–14
Požehnání: Jan 1, 16n