Introitus: Žalm 111
Pozdrav: Počátek moudrosti je bát se Hospodina; velice jsou prozíraví všichni, kdo tak činí. Jeho chvála trvá navždy! Amen Bratři a sestry, vítám vás na bohoslužbách 20. neděle po sv. Trojici.
111
Vstupní modlitba: Nebeský Otče, když Ty jsi nám světlem, spatřujeme světlo. Tvoje cesty jsou podivuhodné a nevystižitelné, přece jsi se nám však dal plnně poznat ve svém Synu. Kdo hledí na něj, hledí na tebe. Jeho učedníci jej viděli na vlastní oči, jejich ruce se Jej dotýkali, to nám zvěstovali, abychom byli vytrženi ze vší temnoty, úzkosti a strachu. Ty se dáváš poznat každému, kdo Tě hledá s upřímným srdcem. My pak před Tebe přicházíme po dnech, které minuly a vyznáváme před Tebou všechny své neupřímnosti. Všechny činy i slova, která nehledí na Tvou spravedlnost, ale hledají jen okamžitý cíl. Všechny chvíle, kdy jsme zcela zapomněli na Tvé království, na nebeské příbytky, jež si nám připravil a hledali jen časný pokoj, který nikdy dlouho netrvá. Slabí a pošetilí jsme před Tebou, Hospodine. A tak Tě prosíme, aby si nás vyvedl ze všech našich bludů, vysvobodil nás od vlastní umnutosti, posvětil nás svým Duchem k dnešní slavnosti nedělního jitra a dal nám dobré dary nebeské, které nám umožní v tomto světě stát pevně s myslí jasnou a srdcem nebojácným a milosrdným, s čistými rty a rukama ochotnýma k dobrému činu. Amen
1. čtení: Deuteronomium 18, 9–22
156, 1–4.11
2. čtení: Skutky 13, 1–12

Ty svůdce všeho schopný, říká Pavel kouzelníku Elymovi. Všeho schopný. Magie je totiž něco jako technika. Ptá se jen na to, jak jde věci udělat. Zajímá se jen o to, jakou cestou dojít k cíli. Už se ale neptá, zda je cíl správný.

Odedávna patří k nabídkám magických služeb kouzelníků třeba nápoje lásky. Kdo ho vypije, ten se do vás zamiluje, tvrdí kouzelnická reklama. Stranou zatím nechme, zda taková věc může fungovat. A zamysleme se spíš nad tím, zda je rozumné něco takového chtít. Když se do nás někdo přirozeně zamiluje, tak to přece znamená, že nás oceňuje takové, jací jsme. Dozvídáme se z toho, že náš vzhled, naše vlastnosti mají pro někoho velkou cenu. Ale pokud takovou věc způsobí kouzelný nápoj, znamená to, že jací skoutečně jsme pro toho druhého žádný význam nemělo a mít nebude. Nakonec, mnohdy dovedeme rozlišit, zda lidský vztah začal čestně a přirozeně a kdy ne. V prvním případě říkáme: Tak se našli! A máme z toho i sami radost. A v druhém říkáme popletl jí hlavu nebo popletla mu hlavu. A znepokojuje nás to.

Proč ale nacházíme kouzelníka Elyma u dvora místodržitele Sergia Paula, muže vzdělaného? Jak to, že vzdělaný (nabo moudrý, jak to jde také přložit) Sergius Paulus věří kouzelníkovi? Ale kouzelník vlastně nepředkládá nic k věření. Věřit můžete, že něco je nebo není správné. Ano, jen věřit můžete. Ale kouzelník Elymas říká: Tohle a tohle jde. Tohle a tohle funguje, tohle a tohle se podaří. A Sergius Paulus není jen moudrý – je také místodržitelem. Je veřejnou osobou, správcem provincie. Člověk v moci postavený musí mnoho přemýšlet o tom, co zařídit jde a co nejde. Prostý člověk má různá přání – to a to by se mělo zařídit. Ale každý v moci postavený musí řešit, jak věci zařídit. Musí znát každý detail; nemůže si říci: To už se nějak udělá. Protože on je ten, kdo věci dělá.

Takový člověk tedy rád slyší: Tohle a tohle jde udělat tak a tak. Kdo dnes zasedá na radnici či ministerstvu, ten jistě rád slyší: Na to a na to nám dají grant. Nebudete muset přemýšlet, kde na tu věc vzít z rozpočtu. Zda ubrat z peněz na úklid města, zda sebrat peníze městkým, strážníkům, aby se ta nová věc dala postavit či zařídit. Na to a na to jsou peníze z grantu. Ale podobně je na tom i řiditel školy, církevní charity nebo dobročinného spolku. Na něco by musel pořádat sbírky, shánět lidi a peníze kde se dá. Ale něco jiného, něco jiného, než chtěl původně delat, se dá zaplatit z grantu. Nebo, abychom nebyli jednostranní, na něco jiného, než chtěl původně dělat, mu dá peníze někdo bohatý. Ano, něco se dá snadno zařídit – otázka je, zda je to to, co jsme původně chtěli dělat. Když jsou na něco peníze, znamená to hned, že ta věc je potřebná? Neznamená!

Sergius Paulus však není jen člověk v moci postavený. Je to také člověk moudrý. Pokud člověk zajímá jenom praxe, jak se co dá udělat, nemůže být nikdy moudrý. Moudrého člověka zajímá cíl každé věci. A věc může mít cíl jen v nějakém řádu světa. Poznání řádu světa skutečně není potřeba, když chcete udělat konkrétní věc, třeba vyvrtat díru do zdi. Ale na to, aby člověk věděl, zda je to vůbec potřeba, na to už nad řádem světa trochu přemýšlet musí. Na to musí mít nějakou filosofii. Či nějakou víru.

Proto čteme, že Sergius Paulus chtěl slyšet Boží slovo. Chtěl slyšet, jaký má svět řád a jaký cíl. Kouzelník Elymas, i se vší svou magií, mu nemohl zabránit, aby si apoštoly povolal. Magie vlastně spočívá v tom, že říkáte lidem, co chtějí slyšet. Magie působí jen na toho, kdo chce, aby na něj působila. Využívá toho, že pro člověka jsou obvykle vlastní zážitky a pocity důležitější, než skutečnost. Svět chce být klamán. Jednoduchý dojem je nám milejší než složité pátrání po pravdě.

Magie, jako žádná síla, nemůže působit na dálku. Nedovede sama o sobě nijak proměnit svět. Ale může působit na duši člověka, který se jí chce nechat obelhat. A člověk už ovšem svět měnit může. Magie se neobejde bez jednajícího člověka jako prostředníka. Sergius Paulus však, jako člověk vzdělaný a moudrý, neposlouchá jen to, co je mu příjemné. Nevěří něčemu jen proto, že se mu to hodí do krámu. Člověk vzdělaný a moudrý přijímá i nepříjemnou pravdu. Člověk vzdělaný a moudrý se musí smířit s tím, že něco půjde jen za velké námahy a starostí. A že něco je možné jen Bohu; že za něco se zbývá jen modlit, protože to není v naší moci.

Kouzelník Elymas se svou magií jakoby však říkal: „Modlení je nanic, musí se to umět zařídit. A nebo zařídit trochu něco jiného. Netřeba být vděčný Bohu, když víme, jak na to.“ Kouzelník Elymas však na prvním místě lhal sám sobě. Ano, sám sebe oslepoval. Protože nejen nelze hned splnit každé přání – především člověk často neví, co si má vůbec přát. Bez poznání Boží spravedlnosti ani přesně nevíme, co bychom měli chtít. Proto, aniž bychom to třeba i věděli, nasloucháme různým našeptáváním. Sergius Paulus naslouchá Elymovi. A Elymas? Pavel mu říká „synu ďáblův“.

Ano, Elymas obehlhal, oslepil sám sebe před Božím řádem světa. Proto, když na něj dopadl Boží trest, když oslepl, stalo se jen zjevným, viditelným, že již dávno před tím byl slepý ve smyslu duchovním. Nebyl to Pavel, kdo na něj uvalil ten trest. Čteme, že Pavel byl při svém výroku naplněn Duchem. Jen se stalo zjevným, co o Elymasovi platilo již dávno.

Zbývá dodat, že něco neškodný kouzel užívá každý z nás. Když si dítě narazí koleno, tak mu ho pofoukáme – a ono už tolik nebolí, i když se v hmotném světě nezměnilo nic. Ale duše dítěte se upokojila. To není nic závadného. Když je však koleno odřené do krve, sáháme již po mýdlu, kartáči, jódu a náplasti. Natolik je totiž každý z nás lékařem, natolik zná řád světa, že ví, že zde již jen na chvíli spokojit duši nestačí. Aby se člověk nestal slepým čarodějem – a každý čaroděj je duchovně slepý – musí být alespoň trochu vzdělaný. Skutečné vědecké poznání totiž neodhaluje nic jiného, než řád, podle nějž Bůh stvořil svět. A v řádu nynějšího světa je to mimo jiné právě mýdlo, co hubí různé baktérie. I kdyby dítě s rozedřeným kolenem po pouhém pofoukání utichlo, jen by nás přestalo rušit, ale problém by nezmizel. Nejlepší obrana před všemi kouzly je tedy hledat Boží řád a spravedlnost dříve, než klid vlastní duše. Amen

Modlitba po kázání: 
177
Ohlášení: 
130
Přímluvná modlitba: Nebeský Otče, děkujeme Ti za poznání věčného života, jež jsi nám zjevil ve Svém Synu. S důvěrou se pro Něj na Tebe obracíme: Prosíme Tě za duchovní Tvé církve, aby neohroženě kázali Tvou spravedlnost i Tajemství Tvého nekonečného slitování, jímž je Tvůj Kristus. Ať jsou odhleny všechny bludy a každý věřící ať nalezne pokoj v Tvém evangeliu. Chraň sbory své církve před všemi falešnými naukami, před křivdami, pomluvami a svárem. Těm, kdo na Tebe zapomněli, připomeň se a připoj je opět ke svému lidu. Ty, kdo bloudí, vyveď z temnoty bludu. Všem nově pokřtěným a těm, kdo se ke křtu připravují, dej den ode dne růst v pravém poznání a čistotě srdce. Překaž dílo všech čarodějů, věštců, všech podvodníků a jejich oběti jim vytrhni z rukou. Požehnej všem učencům, kteří upřímně hledají Tvé řády, postav se za všechny učitele, kteří usilují šířit neskalené poznání a strachují se o duše jim svěřených. Všem nám buď pomocí v našich starostech a úzkostech, osvěž naše duše a vyslyš nás, když k Tobě voláme: Otče náš…
Poslání: Titovi 3, 1–8
Požehnání: On svým andělům vydal o tobě příkaz, aby tě chránili na všech tvých cestách. Na rukou tě budou nosit, aby sis o kámen nohu neporanil; po lvu a po zmiji šlapat budeš, pošlapeš lvíče i draka. Požehnej vás Všemohoucí…
486