beránekznak Loun

farní sbor Českobratrské církve evangelické v Lounech

13.4. Zelený čtvrtek
17h čtění pašijí
14.4. Velký pátek
17h bohoslužby
16.4. Hod Boží Velikonoční
9h bohoslužby

Hlas mučedníků Ženevský žaltář Podporujeme Izrael! Náhradní rodiny Ústeckého kraje

Genesis 41

Gn 41, 2

z Nilu vystupuje sedm krav nápadně krásných Kráva byla v Egyptě posvátným zvířetem (jako jediné zvíře se nesměla obětovat), byla podobou oblíbené bohyně lásky, mateřství a plodnosti Hator. Říční tráva byla Egypťany velmi ceněna a sklízela se jako obilí. Hator – kráva byla zobrazována spolu s ní. Do třetice je tu Nil, z jehož záplav rostla veškerá egyptská úroda. Bůh tu tedy promlouvá k Egypťanům symboly všeho, čeho si cenili.

Gn 41, 3

sedm krav, nápadně šeredných Z Nilu ale vystoupí i hubené krávy (Farao pak říká: „Něco tak šeredného jsem neviděl v celé egyptské zemi."). Bůh tak ukazuje, že nemá cenu uctívat jednotlivé příjemné věci na zemi, třeba jako úrodu, protože ty samé věci se k nám mohou otočit zády – hubené krávy sežerou ty tučné. Když bohyně plodnosti odepře plodnost, ke komu se má člověk obrátit?

Gn 41, 5

Když zase usnul, měl druhý sen. Druhý sen vlastně vysvětluje první sen: Konkrétně půjde o obilí, základní potravinu, které bude nedostatek. Východní vítr zřejmě fouká z pouští arabského poloostrova, půjde o tzv. fén, suchý horký vítr.

Gn 41, 8

Vyprávěl jim své sny, ale žádný mu je nedovedl vyložit. Věštci nedovedou odpovědět, protože odpověď je právě v tom, že uctívat hojnost, jejich bohyni, nemá smysl – ke komu se člověk obrátí, když hojnost přestane?

Gn 41, 16

Ne já, ale Bůh dá faraónovi uspokojivou odpověď. Hospodin je s námi v časech dostatku, ale i nedostatku. Když se nám daří zle, ještě to neznamená, že se na nás hněvá. I když je nám zle, stále se na něj můžeme obrátit. Je lepší se „naučit víře“ ještě když se nám nic neděje, abychom pak dokázali ustát těžké chvíle. Jako za těch sedm tučných let bral Josef pětinu z úrody, které zbylo i tak hodně, tak máme na Boha myslet i tehdy, kdy si myslíme, že bychom se bez něj obešli, protože je nám dobře i bez něj. Věřit v Boha, když je nám dobře, nás moc nestojí – a tedy tím spíše to máme dělat, když je to tak lehké. Přijdou i časy, kdy nám nic jiného, než víra v Boha, nezbude.

Gn 41, 21

Zůstaly nápadně šeredné jako předtím. I když hubené sežerou tučné, zůstanou hubené – neplatí, že „všechno zlé je pro něco dobré“, není to tak, že by mezi dobrým a zlý byla rovnováha. Ale zlé věci jsou proto zlé, že zcela ničí to dobré a nic nezůstává. Dobré a zlé nejde nějak vyvažovat.

Gn 41, 45

A farao Josefa pojmenoval Safenat Paneach Josef je nazván „Spasitel světa“. Josef je totiž předobrazem Krista, který zachraňuje pohany a později i své vlastní bratry, kteří ho nejdříve odmítli a vydali pohanům – Židy. Tak i Kristus nejdříve povolá všechny pohany, které chce a potom se dá poznat i židům (Řím 11, 25nn).

Gn 41, 46

Josef pak vyšel od faraóna a procházel celou egyptskou zemí. Josefovy úžasné schopnosti vždy přinášejí prospěch lidem kolem něj, on sám jich nezneužívá pro sebe. Takže i když se stane druhým po faraonovi, má velmi nákladné oblečení a šperky a všichni se mu musí klanět, neusne na vavřínech, ale všech sedm let hojnosti věnuje neúnavné práci. Povšimněme si, že sýpky jsou ve všech městech, takže až bude hlad, nebudou muset lidé pro obilí cestovat daleko. Tak nás i Písmo učí, že věci je nejlepší řešit na co nejnižší úrovni.

© Tomáš Pavelka 2006–2015