beránekznak Loun

farní sbor Českobratrské církve evangelické v Lounech

13.4. Zelený čtvrtek
17h čtění pašijí
14.4. Velký pátek
17h bohoslužby
16.4. Hod Boží Velikonoční
9h bohoslužby

Hlas mučedníků Ženevský žaltář Podporujeme Izrael! Náhradní rodiny Ústeckého kraje

Exodus 5

Ex 5, 22

Panovníku, proč jsi dopustil na tento lid zlo? Proč jsi mě vlastně poslal? Od chvíle, kdy jsem předstoupil před faraóna, abych mluvil tvým jménem, nakládá s tímto lidem ještě hůře. Každá změna je vlastně z počátku k horšímu. Terpve později přináší ovoce. Nebezpečí každého otroctví, zejména otroctví hříchu, je, že si člověk pořád říká, že „zvládá“, že změna by přinesla okamžité nepříjemnosti a nepohodlí. I když chce člověk změnit svůj osobní život, třeba přestat být líný, první, co zažívá, je jen nepohodlí, kdežtok jako lenoch měl pohodlí. A to je jediné, co ze začátku má. Terpve časem přijde třeba radost z práce nebo radost z pohybu a nějaké výsledky.

Všimněme si, že v kapitole 5 si nikdo nevšímá skutečné příčiny všeho – tj. že Izraelci jsou v Egyptě zotročováni. Přesněji, nikdo si to NECHCE přiznat. Faraon si namlouvá, že Izraelci jsou líní, nepřipouští si, že je ničí robota, kterou jim uložil. Izraelští dozorci si neuvědomují, že jejich potíže působí stále ten samý faraon a Egypt. A takhle nakonec smýšlí i Mojžíš, nedichází mu, že za potížemi je faraon a nikoliv Bůh, který chce lid od faraona vysvobodit. Jedni přehrávají odpovědnost na druhé, jen Bůh na nikoho odpovědnost nepřehrává, ale přijímá ji.

Faraon jde na věc chytře, nedá zavřít nebo zabít Mojžíše a Árona, aby se z nich nestali mučedníci a hrdinové. Na místo toho kvůli nim přitíží lidem, aby je proti nim poštval.

Mojžíš se vlastně až do konce Exodu nepřestane ptát: Panovníku Hospodine, proč jsi mě vlastně poslal. Cesta vysvobození, ani křesťanova cesta, není nikdy bez překážek. Už jen proto, že Bůh nevysvobozuje jen tělo, ale především duši, z otrockého myšlení. Otrok chce jen lehkou službu a dobře najíst. Ani ho nenapadá, ež by mohl výt svobodný a rozhodovat sám o sobě – otroctví je pohodlnější. Takže když Bůh vysvobozuje člověka z otroctví, na začátku to člověk vlastně nechce. Bůh vysvobozuje člověka, aby chtěl jiné věci, než které chtěl jako otrok.

© Tomáš Pavelka 2006–2015