beránek

Evangelická církev v Lounech

znak Loun

Exodus 34

Ex 34, 1

Vytesej si dvě kamenné desky jako ty první Boží odpuštění neznamená, že by Bohu přestalo záležet na tom, zda se Zákon dodržuje. Odpuštění znamená, že člověk dostává novou šaci Zákon dodržet – proto nové desky, proto se na ně píše znova.

Ex 34, 6

Když Hospodin kolem něho přecházel, zavolal: Nejde určit, zda se myslí, že Hospodin zavolal, nebo že Mojžíš zavolal. Nejspíše je to tak napsáno záměrně: Pro ten moment je Mojžíš s Hospodinem sjednocen, říká o něm to samé, co o sobě říká sám Bůh. Podobně dnes v modlitbě, pokud se modlíme upřímně, pronášíme slova, která nám vkládá do úst sám Duch svatý. Jsme to my, kdo se modlí a přece se v nás zároveň modlí Duch svatý. Nebo jinak, působením Ducha svatého se modlíme za to, za co sám Bůh chce abychom se modlili a co nám sám chce dát.

Ex 34, 10

Hle, uzavírám s vámi smlouvu Vyjádřením Hospodinova odpuštění je smlouva. Když Bůh odpuští, tak ne nějak na půl, ale dává člověku jistotu: Budu teď určitě s Tebou. Jediná podoba skutečného vztahu s Bohem je spolehnutí se na něj. „Nevím jak, nevím kdy, ale přece my Hospodin pomůže, protože mě nikdy neopustí.“

Ex 34, 11

Bedlivě dbej na to, co ti dnes přikazuji Bůh to nestaví tak: Když se budete snažit, tak pro vás možná něco udělám. Ale nejdříve se zaváže, nejdříve se sám k lidem přizná. A pak dodává: A když jsem teď s vámi, když máme jeden společný cíl, tak si poslechněte, co ten cíl je. Takhle půjdete. Tedy už není žádná možnost volby. Je to jako když někomu řeknem, že s ním půjdeme na výlet. Už je dáno, že se jde společně na výlet – proto jste se sešli – a už se to nebude měnit.

Ex 34, 14

Hospodin, jehož jméno je Žárlivý, je Bůh žárlivě milující Známkou těch nejhlubších vztahů je, že jsou výlučné. O ženu, kterou miluje, se muž nehodlá dělit s jiným mužem, o muže, kterého miluje, se žena nehodlá dělit s jinou ženou. Stejně Hospodin se o svůj lid nebude dělit s jinými Bohy – myslí to se svým lidem vážně, myslí svou lásku smrtelně vážně.

Ex 34, 18

Budeš dbát Opakují se příkazy o hodu neránka a vůbec příkazy o různých obřadech a rituálech. Nejspíše proto, že Izraelci si odlili býčka, protože potřebovali nějak viditelně prožívat Boží přítomnost. Všechny tyto obřady jim tedy budou připomínat, že Bůh je mez nimi: Budou jim to připomínat tím, že tyto obřady se musí dodržovat, protože sám Bůh, který je s nimi, nad tím bdí. Jsou to samé činnosti, které člověk sám od sebe k ničemu nepotřebuje a které by nedělal, kdyby tu nebyl vnější důvod – a tím je Bůh sám.

Ex 34, 30

uviděli, jak Mojžíšovi září kůže na tváři Mluví samo za sebe, pobyt s Bohem prostě Mojžíše proměnil a všimlo si toho i okolí.