beránekznak Loun

farní sbor Českobratrské církve evangelické v Lounech

Hlas mučedníků Ženevský žaltář Podporujeme Izrael! Náhradní rodiny Ústeckého kraje

Skutky 25

Sk 25, 1

Za tři dny po svém příchodu do provincie Podle hesla „nové koště dobře mete“ se velerada rozhodne hned znovu otevřít kauzu u nového místodržitele, neznalého poměrů. Lidé se obvykle snaží osoby nově ustanovené do úřadu/vedoucího postavení, hned na začátku strhnout na svou stranu.

Sk 25, 5

Ať tedy … podají na toho člověka žalobu Vidíme, jak důležitá jsou formální pravidla, dodržování postupů, pro spravedlnost. Stojí tu lynčující dav proti římskému právu.

Sk 25, 9

Festus se chtěl zavděčit Židům Ovšem i když římský systém Pavla chrání, vidíme, že jednotliví úředníci při něm nejsou srdcem a mylšení „kde je síla, tam je právo“ je jim bližší.

Sk 25, 11

Odvolávám se k císaři. To bylo právo každého římského občana. Pavel ztrávil dva roky ve vazbě. Nyní poznává, že ani od nového místodržitele se spravedlnosti nedočká. Snaží se asi uniknout z této stagnace, posunout věc dál.

Sk 25, 12

k císaři půjdeš Festus je viditelně rád, že se zbavil problému tím, že jej „posílá víš“. O císařském soudu však zřejmě nemá žádné iluze, jak uvidíme v závěru.

Sk 25, 13

král Agrippa a Bereniké Marcus Julius Agrippa. Poslední z Herodovy dinastie, měl vlivné styky v Římě. V době Pavlova soudu vládl nad oblastmi dnešního Libanonu; dostal také od Římanů pravomoc ustanovovat velekněze v Jeruzalémě. Bereniké byla jeho sestra a kolovaly o něm fámy, že s ní žije v krvesmilném vztahu. Agrippa byl na jednu stranu věřícím Židem, na druhou stranu tak nebyl moc vnímán obyvateli. Nacházel se pravděpodobně trochu ve vzduchoprázdnu mezi římským světem a vlastním národem. Každopádně, pro Římany je právě on tím vhodným představitelem židů.

Sk 25, 16

Římané nemají ve zvyku odsoudit člověka, dokud není postaven před žalobce a nedostane možnost hájit se To je ovšem i zásada Starého Zákona, starší, než římské právo. Je tedy ostuda, že právě římané to musí Židům připomínat.

Sk 25, 19

jen nějaké spory o své náboženství Spory „jen“ o náboženství zní stejně hloupě jako Spory „jen“ o smysl života a všeho. Vidíme, že doba Pavlova nebyla o moc jiná než naše současnost.

Sk 25, 20

navrhoval jsem, zda by se nechtěl odebrat do Jeruzaléma Jako už dříve, římsští úředníci staví všechno hezčí, než jak to bylo. Pavla chtěli jeho odpůrci na cestě do Jeruzaléma zabít. Festus to ale staví stylem: „Dával jsem mu šanci, ale on nechtěl. A ještě se odvolal k císaři.“

Sk 25, 23

přišli Agrippa a Bereniké s velkou okázalostí Jeví se, že Agrippa není přímo zlý. Ale žije v příliš vysoké společnosti na to, aby pro něj Pavlova věc byla víc než „zajímavá otázka“; jakési intelektuální rozptýlení.

Sk 25, 26

Nemám však nic určitého, co bych o něm císaři napsal. Agrippa má tedy fungovat jako jistý „soudní znalec“ přes židovství.

© Tomáš Pavelka 2006–2015