Skutky 27

link

Sk 27, 1

bylo rozhodnuto, že pojedeme po moři do Itálie Tj. Pavel je nyní odeslán k císařskému soudu, kam se odvolal.

odevzdali Pavla a některé jiné vězně důstojníkovi Římská říše nemá policii, tuto roli zastávají vojáci.

link

Sk 27, 2

Nastoupili jsme na loď Od kap. 16, od cesty do Makedonie, jsou skutky vyprávěny v první osobě. Jejich autor, Lukáš, se Pavlových od té chvíle osobně účastnil a stejně tak i jeho cesty do Říma.

link

Sk 27, 3

Na druhý den jsme přistáli v Sidónu. V dnešním Libanonu.

link

Sk 27, 5

přijeli jsme do Myry v Lykii Dnešní městečko Demre v turecké Antalii. Antalia je oblast, kam se dnes nejčastěji jezdí do Turecka k moři.

link

Sk 27, 8

které se jmenovalo Dobré přístavy Kaloi Limenes na Krétě, dnes víska s padesáti obyvateli. Dnes je zde velká čerpací stanice pro lodě.

link

Sk 27, 9

plavba byla nebezpečná, neboť již minul čas postu Půstu před Dnem smíření (Jom Kipur). V židovském kalendáři mezi zářím a říjnem. Plavební sezóna trvala zrhuba od poloviny května do poloviny září. V zimě byla plavba nebezpečná kvůli častým bouřím.

Pavel je varoval K našemu překvapení se Pavel vyzná v námořnictví. Povšimněme si, že i když Pavel vícekrát vyzná ochotu pro víru zemřít, nechce zemřít zbytečně, z neopatrnosti. Chce umřít pro víru, ne pro hloupost. Jeho zcela pevná víra jej nevede k podceňování praktických nebezpečí tohoto světa, k lehkovážnosti. Vzpomeňme jak byl pokoušen Kristus Pán: „Jsi-li Syn Boží, vrhni se dolů“.

link

Sk 27, 11

důstojník věřil více kormidelníkovi a majiteli lodi Pociťme nepříjemnou situaci, ve které je Pavel: On, duchovní a kazatel, se má prosadit proti „mužným a praktickým“ profesím – proti vojákovi, námořníkovi a podnikateli.

Ale všimněme si, že teoretické znalosti někdy předčí praktickou zkušenost. Člověk může něco dělat léta – a může to ovšem léta dělat špatně.

link

Sk 27, 12

Protože přístav nebyl vhodný k přezimování Kaloi Limenes byla již tehdy pouze „přestupní stanice“, nebylo zde příliš možností se ubytovat, nakoupit, pobavit se atd. Představme si, že bychom trávili čtvrt roku čekáním v odlehlé vesnici. Námořníky žene do nebezpečí pouhá obava z nepohodlí a nudy. Jejich chování se trochu podobá předjíždění autem na nepřehledném úseku z pouhé netrpělivosti.

link

Sk 27, 13

Když začal vát slabý jižní vítr, domnívali se Má jít jen o jakési „přeparkování“ lodi o kousek dál na západ.

link

Sk 27, 14

bouřlivý vítr od severovýchodu Tj. žene loď od pobřeží. Řekněme „z parkoviště rovnou na dálnici“.

link

Sk 27, 16

do závětří ostrůvku, který se jmenoval Kauda Dnešní Gavdos, nejjižnější ostrov Evropy. Odpočívá zde mnoho tžaných ptáků mezi Evropou a Afrikou, takže i ptáci, kteří na zimu odlétají od nás.

abychom vytáhli záchranný člun na palubu Asi aby netočil lodí a netáhl ji jinam. Předtím byl přivázán za lodí.

link

Sk 27, 17

zabezpečili loď tím, že ji převázali Tj. aby prkna lodi držela při sobě a mezerami mezi nimi nenatekla do lodi voda.

link

Sk 27, 18

vyhazovali do moře náklad Zřejmě proto, že do lodi navzdory převázání teklo.

link

Sk 27, 19

hodili do moře lodní výstroj Tedy doučásti samotné lodě jako lodní nábytek atd. Jako by člověk z vlastního auta vyhodil třeba sedačky, kapotu atd. Píše se vlstníma rukama, protože je nouze donutila vlastně si zničit vlastní loď.

link

Sk 27, 20

Po mnoho dní se neukázalo ani slunce ani hvězdy. Bouře na středozemním moři může v tomto ročním období trvat bez přestávek několik dní. Loď navigovala podle slunce a hvězd (kompas nebyl znám). Proto posádka neví, kde se nachází.

link

Sk 27, 21

Měli jste mě poslechnout a neopouštět Krétu Možná si Pavel i trochu užívá, že měl jako teoretik pravdu oproti starým praktikům. Ale především připomíná, že měl pravdu předtím, aby nyní všichni poslechli jeho novou radu.

link

Sk 27, 22

nikdo z vás nepřijde o život, jenom loď vezme za své Trochu jako české rčení „když nejde o život…“. Člověk často ztrácí rozlišení mezi škodou na majetku a škodou na zdraví a životě.

link

Sk 27, 24

Neboj se, Pavle, ty se před císaře dostaneš Přitom mnozí tuší, že Pavel u císaře snadno přijde o život. V Pavlově výroku je jistá mrazivá ironie či černý humor, jako ve rčení „koho mají oběsit, ten se neutopí“. Pavel bude následovat Krista v tom, že mu tento svět život nevezme, ale sám jej dobrovolně vydá ve službě Kristu.

Bůh ti daroval všechny Žádný člověk není ostrov. Bůh sám nejlépe ví, že jsme částečně utvářeni lidmi kolem nás a bez nich bychom nebyli sami sebou. Naše víra prospívá i nevěřícím kolem nás. A kdo ví, možná i naše spása přinese spásu i jim.

link

Sk 27, 25

Věřím Bohu, že tomu bude tak, jak mi oznámil Pavel se nevrhal do nebezpečí, ale nyní, když už v nebezpečí je, věří Bohu. Nečekejme lehkovážně, že objevíme víru, až na nás přijdou těžké chvíle. Svoji víru musíme, jde-li to, pěstovat zejména tehdy, kdy nám ještě nic nehrozí, abychom pak v takových chvílích obstáli.

link

Sk 27, 27

po Adriatickém moři Dnes jen moře mezi Itálií a Chrovatskem, dříve název pro celou oblast středozemního moře mezi západním pobřežím Řecka, Itálií, Sicílií a Krétou.

link

Sk 27, 29

Báli se, abychom nenajeli na nějaká skaliska Protože se hloubka moře neustále zmenšuje.

link

Sk 27, 31

řekl Pavel důstojníkovi a vojákům Vidíme, že Pavel jediný zůstává na lodi při emyslech. Že ho Bůh ujisrtil, že všichni přežijí, neznamená, že se má přestat starat. Naopak, Boží ujištění nyní dává důvod a smysl všemu možnému snažení. Pro náš život: Za co se člověk modlí, o to má také usilovat.

Nezůstanou-li oni na lodi Protože vojáci ani cestující nemájí s řízením velké lodi žádné zkušenosti. Jako kdyby pilot vyskočil na padáku z letadla uprostřed cesty.

link

Sk 27, 32

vojáci přesekli lana u člunu Takže se buď zachrání celá loď, nebo nikdo. Námořníci nyní mají lepší „motivaci“.

link

Sk 27, 33

vybízel Pavel všechny, aby pojedli V Písmu velmi častá výzva. Člověk je duše i tělo. Nemůže zcela ignorovat svou tělesnou stránku, protože tím by se stavěl nad záměrstvořitele. Víše, než mu náleží.

link

Sk 27, 34

Je to potřebí k vaší záchraně Protože brzy budou plavat ve studené vodě a budou mít tedy velký energetický výdej. I např. vícero popisů starověkých bitev ukazuje, že zvítězilo to vojsko, které se na rozdíl od svých protivníků stihlo nasnídat. Izraelci zvítězili v Šestidenní válce mimo jiné i proto, že pili dostatek vody a pod.

link

Sk 27, 35

vzal chléb, vzdal přede všemi díky Bohu, lámal Ne náhodou podobná slova jako v Ustanovení večeře Páně. Večeře Páně to zde není, ale přece Pavel odkazuje na Kristovo tělo jako na oživující pokrm.

link

Sk 27, 37

Bylo nás na lodi celkem dvě stě sedmdesát šest. Z toho si můžeme udělat představu o velikosti lodi. Cestovalo tam tolik lidí, kolik pojme pět bežných autobusů.

link

Sk 27, 41

Příď se zabořila a nemohla se pohnout a záď se bortila pod náporem vlnobití. Dokud loď pluje spolu s vodou, není poznat, jako hroznou váhu má množství vody kolem ní. Ale když se zapíchne, připevní kde dnu, je to poznat hned. Pouhý metr krichlový vody váží tunu. Do lodi tedy naráží vlny o váze několika tun.

link

Sk 27, 43

chtěl zachránit Pavla, a proto jim v jejich úmyslu zabránil Jak jsme uvedli u v. 24, Pavlova víra zachraňuje i nevěřící kolem něj.

aby ti, kdo umějí plavat, první skočili do vody a plavali k zemi Porotože ve starověku (a dodnes v mnoha mimoevropských zemích) většina lidí plavat neuměla.