Introitus: Žalm 1
Pozdrav: Přidržuj se bezúhonného, hleď na přímého; pokojný muž bude mít potomstvo. Amen Bratři a sestry, vírtám vás na bohoslužbách poslední advetní neděle.
Vstupní modlitba: Všemohoucí Bože, tys povolal svatého Josefa, aby už od počátku chránil dílo našeho vykoupení; dej, ať tvá církev věrně plní svůj úkol při uskutečňování díla spásy. Dej, ať jsme alespoň takoví, jací byli lidé na počátku tvého díla spásy. To se osmělujeme žádat, abychom byli ještě větší, než ti, kteří jsou nám příkladem. Tak tě prosíme skrze Tvého jednorozeného Syna, Krále Jžíše Krista, který s Tebou a s Duchem svatým kraluje v moci a milosrdenství od věků na věky. Amen
1. čtení: Přísloví 11, 1–16?
2. čtení: Matouš 1, 17–25

Její muž Josef byl spravedlivý. Kdo je spravedlivý? Ten, na koho se obrátíte, když už jste s rozumem v koncích a jste si jisti, že věc nějak vyřeší. Je soudem nad naším pokolením, že i když budeme dlouho rozvažovat, nikdo takový nás nenapadne. Naší době lze bohužel přiblížit spravedlivého nejlépe jako kmotra z mafie nebo cikánského vajdu nebo předáka světských, kolotočářů. Když už opravdu nevíte, co dělat, tento člověk je schopen vyřešit váš problém. Za nespravedlivých podínek sice, nicméně velká šance je, že to nějak dopadne.

Každá společnost si nakonec takového člověka cení. Ať už to vůbec nepřizná, jako naše společnost. Nebo i když to z části přizná, jako například lidé v orientě; ale pak dodá: A je tu ještě něco důležitějšího. Písmo však říká: Z těch věcí, co si na zemi ceníte, tohle je to nejcennější. Máte to před očima. Schopnost zachránit člověka. Nějak věci vyřešit – ale skutečně vyřešit. To je to největší, čím muž může být.

Písmo neustále říká: Každý muž může být takový, naprosto každý. Národy si obvykle myslí: Takový nakonec může být jen král, jen císař nebo car, jen prezident. Ten může každého zachránit. Ten totiž všemu rozumí a má také moc všechno zařídit. Ale není to tak. Kdo čte Boží slovo, může nakonec všemu porozumět. A kdo ovládá sám sebe, ten nakonec může vše zařídit. Tedy, na rozdíl od všech ostatních národů, u židů a křesťanů, každý muž může být spravedlivý. Každý králem ve svém království. To je naše heslo!

A takový byl Josef. Složitá věc z dnešního čtení jsou ta slova: „než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého“. Co znamená ono „shledalo se“? Říká nám evangelista, co víme teď? Nebo co opravdu věděl i Josef? Řekli mu lidé: Počala. A my to víme, že z Ducha svatého. Nebo mu Zacharijáš a Alžběta řekli: Počala skutečně z Ducha svatého, stalo se teď a tobě, co je psáno u proroka Izaijáše. Nemůžeme vědět zcela jistě.

Nejspíše ovšen právě obojí. Shledalo se, že počala. Zacharijáš a Alžběta věděli bezpečně, stejně jako Marie, od anděla, že z Ducha svatého. Ostatní lidé věděli jen, že počala. Josef věděl z Písma svatého, že tak se má mesijáš narodit. Někteří dokonce říkají, že do města Judova Marii k Zacharijášovi a Alžbětě doprovázel a byl svědkem toho setkání. Je to možné. Podle Písma se tak jednou stane, že Panna počne a porodí. Ale je to jeho případ? A při vší úctě ke spravedlivému knězi a jeho ženě, je to skutečně tak, jak říkají?

Je potřeba brát vážně, co na konci života říkají staří lidé. Je to výsledek jejich života a každý nakonec skončí jako starý. Není rozumné mávat rukou nad tím, co staří říkají. Logicky, znamená to, že časem budou vaše děti mávat rukou nad tím, co vy budete říkat, takže to opravdu nedělejte.

Ale na druhou stranu, teď už nejdednají, už jen předávají zkušenost, kdežto vy skutečně musíte věci nějak zařídit. Takže co dělat teď?

Možná tedy Marie počala z Ducha svatého. A možná je ta myšlenka jen pošetilost starých lidí, na kterou mají nárok. V obojím případě si, lidsky viděno, nelze Marii nechat. Pokud zde Bůh konal své dílo – pak raději dále od toho. Minule jsme ostatně četli o Uzovi, ktzerého Bůh zabil, protože se dotkl archy. Je opravdu řřeba bát se Boha jako nejvyšší moci. Když to neděláte, budete se bát nějaké hloupopsti, jak bohužel vidíme u lidí našeho času, kteří se každou chvíli bojí t nebo oné hlouposti, která se nikdy nestane. Pokud je tedy někdo matkou Mesijáše – tak pozor na to, aby ji někdo osočil ze španosti. Opravdu pozor na to, abyste to byl zrovna vy, kdo ji vystaví hanbě.

Velmi pozor na to, aby někdo popřel Boží slovo a řekl, že Panna z Izaijášova proroctví ve skutečnosti neznamená panna, ale mladá dívka. Jakože v našem čase je mnoho takových drzých vyzyvatelů Boha. Podle slova apoštola, takový jsou téměř všichni „učenci, znalci, řečníci tohoto věku“.

Ale my věřímě, že pro Boha není nemožné, aby Panna počala. Konečně, pokud Bůh nemůže způsobit, aby Panna počala, může nás vzkřísit? Anděl říká jasně: Pro Boha není nic nemožného. Všichni, kdo popírají panenství Mariino popírají Boží moc. To je přesně to, co Písmo nazývá rouháním: „Bloud si v srdci říká: Bůh tu není.“

A jinde: „Bůh nic nevypátrá, Bůh tu není. Odtud všechny jeho pikle.“

Josef je skutečně spravedlivý; při všem, co třeba dokáže, ví, že je tu ještě větší moc, než jeho. Podle toho ostatně poznáme skutečného muže: Že zná hranice toho, co je pro něj možné a ví, že je zde Bůh, pro jějž nic není nemožné. Je prostě možné, že právě teď se má narodit mesijáš.

Je to možné. Je ovšem také možné, že lidé chtějí všechno vidět růžově. Že Zacharijáš a Alžběta i při své moudrosti chtějí vidět šťastný konec, protože jsou staří. Všechno je to dobré – i když to vlastně není dobré. Jak řekl prorok: Říkají pokoj, pokoj – i když žádný pokoj není.

Dítě někoho jiného vám vždy může říci: „nejsi můj táta“. Konečně, dvanáctiletý Ježíš to Josefovi nepřímo řekl: jeho matka mu řekla: „Synu, co jsi nám udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali.“ On jim řekl: „Jak to, že jste mě hledali? Což jste nevěděli, že musím být tam, kde jde o věc mého Otce?“ Maria, k její cti, k tomu neřekla nic. Ale jiná matka k tomu dovede ve vypjaté chvíli říci: Nejsi jeho táta, tak co mu říkáš. Pokud chcete zůstat člověkem, co má dost sil a nadšení, aby se na něj lidé obraceli s problémy, pokud chcete zůstat člověkem spravedlivým, můžete přijmout takové ponížení?

Můžete, ale musíte před tím odhadnout své síly. Josef spravedlivě řekl: Na tohle já nemám. Ale nakonec byl Josef právě tím člověkem, který na to má.

Josef tedy sám u sebe uvažoval: Jistě je možné, aby se Mesijáš narodil z Panny. Jistě se to jednou stane. Je možné, že se to stalo teď – nejlépe ovšem dál od takové ženy. Můžete skutečně něco mít se ženou, která porodila Syna Božího? Z toho, co vím o světě, musím říci: Vážně pochybuji. A ve vyznání naší církve stále zůstvá: Narodil se skrze Marii, vždy Pannu. Není v to bezpodmínečně nutné věřit, ale kdo tomu nevěří, prozrazuje podle mě nedostatek poznání a zkušenosti, není dospělý ve víře.

Je ovšem také možné, že vás staří lidé a lstivá žena navezou do toho, že budete časem za ubožáka. V nějakou chvíli jste uvěřili hezkým řečem o početí z Dcuha, přišlo vám nutné vypadat jako ten hodný. Ale vy si nemůžete dovolit být člověk poníženým. Mnoho lidí se na vás obrací, potřebujete sílu, optimismus, sebevědomí. Žádný muž si nemůže dovlit bý slabý, mnoho lidí na něm závisí. Ať tak či tak, lépe Marii propustit.

Nic než přímé zjevení od Boha, plamen od Božího trůnu, nemůže tohoto člověka přesvědčit. Ve snu, na kterým nemá žádný člověk moc, před kterým je bezbranný každý člověk mu Bůh sám přímo řekne: Takto budeš otcem Mesijáše, novým Jišajem Betlémským.

A takový člověk tedy byl pěstounem Páně, skrze takového člověka se Kristu, při vší lidské slabosti, dostalo vychování od Nebeského Otce. Ten při Kristu v děství stál jako vzor. Chce-li být někdo mužem, ať je jako Josef. Ať je spravedlivý, ať si ví vždy rady a dovede věci zařídit. Ať zároveň ví, že je zde moc daleko větší. Ať zná své místo a má svou čest. Amen

Modlitba po kázání: Nebeský Otče, skrze obdarování své milosti, dej nám následovat příkladu rodičů Ježíše Krista, našeho Pána. Amen
Ohlášení:
Přímluvná modlitba: :
Poslání: 1 Korintským 1, 14–31
Požehnání: Cožpak nevíš? Cožpak jsi neslyšel? Hospodin, Bůh věčný, stvořitel končin země, není zemdlený, není znavený, jeho rozumnost vystihnout nelze. Od dává zemdlenému sílu a dostatek odvahy bezmocnému. Mladíci jsou zemdlení a unavení, jinoši se potácejí, klopýtají. Ale ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly; vznášejí se jak orlové, běží bez únavy, jdou bez umdlení. Požehnej vás Všemohoucí…