Návštěva mudrců způsobila v Jeruzalémě znepokojení. A myslím, že by je měla trochu způsobit i u nás. Protože, jak pozorováním hvězd mohli zjistit, že se narodil Mesijáš? Písmo zakazuje jakékoliv věštění a mezi ně patří i hádání z hvězd, ačkoliv ho Písmo přímo nejmenuje. Ani nemusí, je to prostě věštění. Krom toho, ze zprávy o stvoření víme, že slunce, měsíc a hvězdy slouží k odměřování času, nikoliv k řízení života člověka, na to nemají vliv.

Mágové skutečně sledovali oblohu zejména kvůli věštění. Nicméně, při té příleživotsti nezbude člověku, než se naučit dost matematiky. Dost obecných zákonů, které platí i jinde. Poznáte z toho, že svět má jednotný řád, tudíž nejspíše i jednoho Zákonodárce. Jak píše apoštol Pavel: Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je jim přístupné, Bůh jim to přece odhalil. Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu. Sledování oblohy, ale řekl bych hlavně z toho vzniklá znalost matematiky tedy vedla mágy alespoň k tomu, že si kladli správné otázky.

Jako ovšem jsou hvězdy od sebe daleko, tak také matematika jde na věci hodně ze široka. Mudrci, mohli bychom říci, došli k obecným závěrům: Má se narodit spasitel. Má se narodit v Izraeli a to právě teď. To je odpověd zhruba s přesností dvacet tisíc čtverečních kilometrů, pokud jde o místo a právě teď znamenáď znamená plus mínus dva roky. Tak a teď hledejte to dítě!

Znepokojivé není to, že by logické myšlení, soustavné bádání nahradilo Zjevení od Boha, Písmo. Archeologie nám dosud dokázala odhalit jen kousek toho, co z Písma známe bezpečně a kdybychom se na ni měli spolehnout, o celých staletích nevíme skoro nic. Biologie nám rozhodně zdaleka neodhalila, co je život. Třeba stavba buňky se stále ukazuje složitější a složitější, jakoby se ani konce nešlo dobrat. Ekonomie nám stále znovu odhaluje, jak je těžké uhádnout, co vlastně lidé chtějí. A pokrok psychologie si jako pokrok může připsat zejména stále vzrůstající pocit nespokojenosti se životem. Růst poznání nám nejvíce ukázal, jak málo víme.

Znepokojivé tehdy i dnes je to, že logické myšlení nakonec vede k otázce: Kde je Mesijáš? Znepokojivé je to, že se mudrci pouze sledováním hvězdy dostali tak blízko, nejspíše bez znalosti Písma. Znepokojivé je, že vše, co je v Písmu psáno je ve skutečnosti asi daleko logičtější, přesnější, doslovnější, než by si člověk myslel. Ale vezměme, že něco podobného říká Kristus po vzkříšení:

„Jak jste nechápaví! To je vám tak těžké uvěřit všemu, co mluvili proroci! Což neměl Mesiáš to vše vytrpět a vejít do slávy?“ Potom začal od Mojžíše a všech proroků a vykládal jim to, co se na něho vztahovalo ve všech částech Písma.

Tedy Kristus svým způsobem řekl: Vždyť je to všechno logické. Jak tomu vlastně může někdo nevěřit?

Znepokojivé na návštěve mudrců bylo toto: Ukázalo se, že není těžké věřit, že se po člověku zas tak moc nechce, pokud má věřit v Krista. Že na Krista ukazují i jiné věci, než Zjevení dané Bohem těm, které povolal do služby. Že lidé budou nakonec hledat Krista i bez toho, že bychom jim na něj ukázali my. Znepokojivé je, že znalost Písma se ukazuje jako dar, jako milost, nikoliv jako zásluha. Znepokojivé je, že se Písmo ukáže pravdivé i bez nás.

A vidíme smýšlení Heroda, který toužil být posledním člověkem na zemi. Poslední generací. Raději zahubil nemluvňátka, i když mu již v tu dobu bylo přes sedmdesát. Neměl rozumný důvod bát se krále židů, pokud by ho snad měl nahradit, tak v té době by mu bylo kolem devadesátky. K čemu všechno to vraždění? Pro jeho život v tom nebyl žádný přínos.

Ale vidíme, jak mocná je v člověku touha říci na světě to poslední slovo, být posledním vykladačem světa. Jak velké je v člověku touha, aby jeho život byl jaksi završením dějin celého světa. A jaké je to bláznovství – a nebezpečné bláznovství.

My naopak čekejme, že se nám Písmo časem ukáže ještě hlubší a pravdivější, než se nám jeví dnes – a Kristus mocnější, než se domníváme. My nemysleme, že námi končí hlásání evangelia a církev Boží. My očekávajme, že nastane, co je zvěstováno v slovech Žalmu: Všichni králové se mu budou klanět, všechny národy mu budou sloužit. Amen