Na úsvitu křesťanství

•VI-

Staroslovanské liturgické zpěvy a kanón na svátek sv Václava
SLOŽENÉ V ČECHÁCH V X. STOLETÍ

PŘELOŽIL
JOSEF VAŠICA
In: CHALOUPECKÝ, Václav, ed., LUDVÍKOVSKÝ, Jaroslav, ed. a RYBA, Bohumil, ed. Na úsvitu křesťanství: Z naší literární tvorby doby románské v století IX.-XIII. V Praze: Evropský literární klub, 1942. 292, [III] s. Knihovna Slavín; Sv. 5.

Úvod

Vedle latinských officií mešních i hodinkových, jejichž nejstarší záznam pochází až z konce 12. století, byly v Čechách složeny také pro potřebu slovanských kněží východního obřadu zvláštní liturgické písně v jazyce staroslověnském, a ty pak tvořily slovanské officium neboli „službu" (řecky: akohnhia) sv.Václava. Sbírka těchto svácTnirh služeb, spořádaná a rozdělali na svazky po jednotlivých měsících, nazývá se hturgick^Tni nebo služebními minejemi (řecky: ménaia). Největší a nej-významnější součást takovéto sváteční služby tvořil kanón, sestávající z devíti písní, ale píseň druhá bývala obyčejně v li-v době rnimopostní vynechávána a proto u většiny svátků, a také u sv. Václava, nebyla ani skládána. Každá píseň měla několik strof, tak zvaných troparů, a končila se hymnem k Bohorodičce (řecky: theotokion, slovansky: bogorodičen) ,ozna-čeným zde zkratkou B.

Staroslovanská služba o sv. Václavu se nám zachovala na Rusi ve dvou starobylých rukopisech liturgických minejí, v rukopise Synodální moskevské knihovny z let 1095—1097 a v rukopise Sofijském z 12. století; naposled byla otištěna s českým překladem ve Sborníku staroslovanských literárních památek o sv. Václavu a

sv. Lidmile (nákl. České akademie 1929, str. 137—145). Kanón sv. Václava s ostatními písněmi čte se v ruské mineji na den 28. září, kdy se slavila v ruské církvi památka českého knížete-mučedníka spolu se sv. Charitonem, ale kanón sám, jak svědčí druhá strofa jeho osmé písně („Svaté tělo tvé, blažený, přijala dnes Praha...") byl původně skládán ke dni 4. března, k svátku Přenesení ostatků sv. Václava. Některé písně ovšem, předcházejícíkanon, jako na př. čtvrtá, náleží 28. září, památce Václavovy smrti („do rukou Páně přesvatou svou duši dnes odevzdal"...).

Dříve byly vyslovovány pochybnosti o tom, zda tento kanón sv. Václava vznikl v Čechách. Někteří hledali jeho původ v Bulharsku, ale tam sv. Václav nebyl nikdy uctíván v církevní liturgii; jiní, jako ještě M. Weingart v Byzantinoslavica (r. VI., 1935—36, str. 13) a v Rukověti jazyka staroslověnského (1,1937, str. 64,pozn. 1) kladli jej na Rus. Není však pochyby, že byl složen v 10. století v Čechách, jak učili již J. Pekař a G. Iljinskij a jak se to dá dokázat nade vši pochybnost rozborem jazykovým. Zejména lexikální spřízněnost s Kijevskými listy dává kanónu sv. Václava nespornou pečeť západně-slovanské-ho, českého původu.

Obsahově sice kanón nepřináší nových poznatků o českém světci, jehož velebí, opíraje se po stránce věcné o obě slovanské legendy, ale již sám fakt, že se příslušníci slovanské církve v Čechách i v litur-

gické tvorbě vyrovnali svým byzantským vzorům, je důležitým dějinným poučením o vysoké úrovni tehdejšího kulturního a náboženského života.

J. Vaška

Na úsvitu křesťanství

SLUŽBA SVATÉMU VÁCLAVU MĚSÍCE ZARÍ 28. DEN SVATÉHO OTCE NAŠEHO VYZNAVAČE CHARITONA A SVATÉHO MUČEDNÍKA VÁCLAVA

Sědalna

D nes se andělé s lidmi radují pohromadě společným veselím. Nebe i země slavně plesá v den památky tvé, svatý! I my hříšní úpěnlivě k tobě voláme: Pros za nás Pána, ať nás, uctívající tvou přesvětlou památku, zbaví od úkladů viditelných i neviditelných nepřátel.

Kondák

S kůry andělskými přebývaje, blahoslavený, těšíš se z nevýslovné boží dobroty, a načerpav odtud milostné dary zázraků, všem, kteří se s vírou utíkají k tvé svatosti, uštědřuješ dar uzdravování.

Stichiry

Trojnásob jasnými zářemi přejasně ozdoben, víc než slunce jsi zazářil těm, kteří jsou v bídě, Václave podivuhodný, zprošťuješ spoutané nespravedlivě a nemoci všeliké zaháníš od těch, kteří tě s důvěrou volají na pomoc a s láskou opěvují tvůj přeblažený skon.

Pojďte všickni věřící, duchovně slavme dnes přezázračnou památku Kristova služebníka Václava; neboť opustiv pomíjivou službu pozemskou, přijal nebeské království a do rukou Páně přesvatou svou duši dnes odevzdal, oslavuje Boha, jenž tolik podivuhodnou učinil jeho památku.

Láskou jsa veden k povolání nejvyššímu, do chrámu Kristova šel jsi, přeblažený, a u něho jsi přijal korunu královskou, nepomíjivou a nehynoucí, kterou ses zastkvěl jako slunce, na západ i na krajiny severní jsi vyslal jas-

nou záři svých zázraků na ty, kteří opěvají tvou přeslavnou památku, svatý Václave, nepřemožený!

Prolitím přečisté krve, Václave přeslavný, církev Kristovu jsi okrášlil purpurem královským, jím okrášlena svolává všechny kraje k slavnosti, aby skvěle slavily tvou přesvatou památku a s důvěrou volaly k Dobrodinci a Stvořiteli všech: Sláva ti, Kriste, jenž jsi tak podivuhodnou učinil památku světce svého.

Jako velikého pomocníka v bídě jsoucích, oslavme jej všichni shromáždění, neboť přijal dar milosti od Krista Spasitele, ubohé vysvobozovati a zarmoucené těšiti a hojiti všechny bolesti těch, kteří jej vzývají s důvěrou o pomoc a s láskou světí jeho přezázračný svátek.

KANÓN SVATÉHO VÁCLAVA

Píseň 1.

Radostně plesejme, věřící, jasnou duší opěvujíce Spasitele, v dnešní den přezázračné památky služebníka Kristova Václava.

ukám Páně, slavný, ses připodobnil, jako beránek bez poskvrny, nevinně zabíjený, proto se sbory mučedníků se nyní veselíš, Bohem blažený.

Smrt, prostřednici života, přijav, u Pána veškerenstva nyní přebýváš v slávě, a té abychom došli i my, konající tvou přezázračnou památku, vypros, svatý!

Kdo vypoví^ slavný, tvé zázraky, které na světě bez počtu činíš ? Neboť usu "lér.ě všem věřícím dáváš hojná uzdravení.

B. Pozdvihni mne upadlého mezi lotry záhubnými skutky a tonoucího v smrti, prosím tě, Paní, u svého Syna a Boha za mne oroduj.

Píseň 3.

Láskou Kristovou stále jsa rozněcován, do chrámu svatého jsi šel, přebla-žený, hledě jako beránek nevinný vstříc svému nespravedlivému zabití.

Tvůj chrám tvou přeskvoucí krví jsa ozdoben jasné paprsky zázraků vysílá na ty, kteří opěvují tvou památku, chvályhodný!

Od mládí jsa osvícen jasem svaté Trojice, stal jsi se dědicem Kristovým, přeblažený; pros ho, aby seslal pokoj duším našim.

B. Div tvého božského porodu, čistá, přesahuje všecek přirozený řád; neboť Boha nadpřirozeně jsi počala a po porodu zůstáváš vždy pannou.

Píseň 4.

Milostně od mládí v čisté víře jsa vychován, čistým svým úsilím s láskou jsi následoval Pána a nadějí v něho zahanbil jsi lstivého nepřítele.

Svatý Václave, zářící jasem, hříchy zatemnělé osvěť svými přímluvami, maje volnost se sbory mučedníků za nás orodovati.

Meči rozsekán, světce nepřemožený, zlého nepřítele mečem trpělivosti jsi přemohl; proto jsi přijal korunu z ruky Všemohoucího.

B. Vpravdě nevýslovná a nepochopitelná, jako Bůh, jsou, ó Boží Rodičko a vždy panno, pozemšťanům i nebešťanům tajemství tvého porodu.

Píseň 5.

Za tvé utrpení, přeslavný, dostalo se ti života bezbolestného, svatý Václave, ukaž se ochráncem všech strádajících, kteří tě s důvěrou vzývají o pomoc.

Přejasnými zářemi svých zázraků, ó blažený, víc než slunce osvítil jsi sever i jih i západ; proto světce, ozařuj i nás, kteří světíme tvou památku!

V bídě jsoucích byl jsi pomocníkem, nuzných živitelem, smutných útěchou ; proto i po smrti všechny vysvobozuješ, světce, kteří tě s důvěrou vzývají o pomoc.

B. Spas, ó dobrotivá panovnice světa, ty, kteří tě Rodičkou Boží z duše vyznávají; neboť v tobě, kterás vpravdě Rodičkou Boží, neposkvrněná, máme záštitu.

Píseň 6.

Postem si získav čistý život, Václave podivuhodný, stal ses spoluobčanem andělů; s nimi pros za spásu našich duší.

Opustiv dočasné knížectví pozemské, přijal jsi z pravice Páně ozdobu královskou; v své moudrosti za věci pomíjivé věčné jsi získal.

Přijmi, světce, pochvalu z ubohých rtů toho, jenž ti nedovede důstojnou chválu uviti, a pros milostivého Boha, ať nám daruje veliké milosrdenství.

B. Přečistá Panovnice, která jsi zrodila kormidelníka a vůdce pozemšťanům, vášni mých kruté zmítání spořádej a srdci mému dej utišení.

Píseň 7.

Starý strůjce zla, závidě ti tvůj svatý život, navádí zběsilou sebranku, aby tě zavraždila; ty pak s čistým svědomím hlasitě jsi volal k svému Tvůrci:Požehnaný Bůh Otců našich.

Vesele plesá dnes Praha, přeslavný hrad tvůj, uctívajíc tvou památku a jasně ozařujíc tvými zázraky všechny kraje pozývá je, aby volaly: Požehnaný Bůh Otců našich.

Lstí arcizlostníka byla kdysi země rudě zbarvena bratrovražednou rukou, nyní zbrocená krví oběť libovonnou Kristu přináší volajíc: Požehnaný Bůh Otců našich.

B. Tebou, Panno, vzešlo nám zatemnělým světlo, nebo Tys zrodila Tvůrce všeho a Boha, u něhož, přečistá, ustavičně oroduj, aby nám věřícím seslal své veliké milosrdenství.

Píseň 8.

Zazářil jsi ctnostmi, přeslavný, více než slunce v zemi české, osvícen záblesky milosti s hůry, vyvyšuje Krista na věky.

Svaté tělo tvé, blažený, přijala dnes Praha, přechvalný hrad tvůj a předivné zázraky světu zvěstuje, vyvyšujíc Krista na věky.

Tichostí jsa ozdoben, podivuhodný, a zbožným poznáním prozářen, ukázai ses vpravdě hlasatelem přesvaté Trojice, vyvyšuje Krista na věky.

B. Ze světla počala jsi dárce světla, Slovo, a nevyslovitelně zrodila jsi Nadpřirozeného. Neboť Duch boží se v tobě usídlil, Panno, proto tě opěvujeme, ó čistá, po všechny věky.

Píseň 9.

Veliké milosti hodným ses stal, slavný, a celý svět jsi osvítil, podávaje všem hojně uzdravení.

Přijav, ó svaty', radost andělskou a přebývaje u svého Tvůrce, přimluv se za nás, kteří tě velebíme.

Přijav nyní blažený pokoj, neustávej prošiti, přeslavný, aby se stah účastni navždy svatého blaženství ti, kteří tě velebí.

B. Rodičko Boží, která jsi zrodila skrze Slovo více než Slovo, Stvořitele svého, vypros, Panno, od něho, aby byly spaseny duše naše.

Světlina

Ze země odešel jsi ku Pánu, přeblažený Václave, přijď nyní duchovně a navštiv svým milosrdenstvím ty, kteří dnes opěvují vzácný tvůj svátek.