Evangelická církev v Lounech

Po sedm měsíců byla Hospodinova schrána na poli Pelištejců. tedy více než půl roku si s ní nikdo neví rady. Jako i Bůh sám je nezařaditelný, nepochopitelný, pokud poznání Boha není spojeno s láskou.

Pelištejci svolali kněze a věštce a ptali se ukazuje se, že i pohanští kněží a věštci mají nějaké povědomí o Hospodinu. Již jsme citovali Pavla, že poznání pravého Boha je do jisté míry přístupné všem lidem. Pohanští kněží správně usuzují, že je potřeba přinést oběť za provinění, přiznat vinu. Příznačné však je, že říkají Musíte jí (tedy arše) přinést oběť za provinění. Ve své pověrčivosti tak jisté poznání neviditelného Boha okamžitě zaměňují za nějakou viditelnou věc, tentokrát za archu. Také oběť v podobě napodobenin nádorů a myší je klasická magická praktika léčení stejného stejným. Stále si také nechávají v záloze, že stalo se nám to náhodou (6,9). Aby si byli jisti, nechávají vůz táhnout kravami po otelení a telata nechávají doma. Za normálních okolností by se krávy vrátily ke svým telatům.

šly stále po téže silnici a bučely bučely zřejmě proto, že se jim nechtělo jít, ale musely. Krávy vede zpět sama moc Boží.

Hospodin však ranil bétšemešské muže za to, že se podívali do Hospodinovy schrány. Protože ani Izraelci nerozeznávají v Hospodinu jediného prv=ho Boha, stejně jako Pelištějci. Do archy se zřejmě podívali proto, aby zjistili zda z ní pelištějci něco nevzali nebo do ní něco nepřidali. Ale když Bůh mohl způsobit, aby se archa vrátila, neohlídal by si i toto? Možná využili příležitosti a podívali se do archy, což jinak směl jen kněz. Možná nám přijde zvláštní, že v arše byly desky zákona, nádoba s manou a Áronova hůl na svědectví a přitom je směl vidět jen velekněz. Ale taková je samotná povaha víry Bůh chce, aby si lidé svědčili navzájem a pro Boha věřili jeden druhému. Do třetice, osud mužů z Bét-šemeše ukazuje, že Bůh je nejen dobrý, ale také svatý, užitek z Boží dobroty máme jen tehdy, když Boha nezlehčujeme, ale máme před ním posvátnou bázeň.

Kdo může obstát před Hospodinem, tímto svatým Bohem? A ke komu poputuje od nás? Následuje podobná situace jako u Pelištejců, bétšemešští se budou snaží archy zbavit. Jak uvidíme v další kapitole (7,2), archa bude dvacet let (!) uklizená v Kirjat-jearímu, protože si s ní nikdo neví rady, stejně jako Pelištějci. I pro Izraelce je Hospodin jen jeden z bohů a svým způsobem neužitečný, protože si žádá osobní vztah. Na to lidé nejsou stavění, jsou zvyklí uvažovat spíše způsobem kolik to bude stát a co za to.