Evangelická církev v Lounech

Vstoupil na loď a učedníci ho následovali. Ve verši 18 rozkazuje Ježíš odjet na druhý břeh, protože se kolem něj shromáždil velký zástup. Ježíš chtěl lidi uzdravovat; na druhou stranu ho často velké zástupy nemocných brzdily v jeho hlavním úkolu -- kázání království Božího (srov. Marek 1,38). Ježíš zde (a nikoliv naposledy) na lodi uniká před zástupy, které se na něj tlačí.

Vidíme na tom Ježíšovo plné lidství. I Ježíše stála péče o lidi síly a jeho lidské síly byly omezené.

V tom se strhla na moři veliká bouře Nejde o moře v našem smyslu. Židé nazývaly mořem každou velkou vodní plochu. V našem případě se jedná o Galilejské jezero, jinak zvané Genezaretské jezero, dnes zvané Jezero Kineret. Na Genezaretském moři dodnes dochází z čista jasna k prudkým bouřím s velkými vlnami.

loď už mizela ve vlnách Nešlo o nějakou pramici. Vešlo se na ní dvanáct učedníků spolu s Ježíšem. Pokud se vlny valily přes boky lodi, musely mít už několik metrů.

ale on spal Ježíš má za sebou kázání na hoře a uzdravení tří nemocných. Proto je unavený. Ježíš si nezakládá na tom, co bylo -- kolik nemocných dnes uzdravil. Dělal to kvůli Bohu, ne kvůli sobě. A netrápí se budoucností, i když tuší, že směřuje ke kříži, k oběti. Minulost i budoucnost nechává Bohu a dělá to, co je v onu chvíli rozumné -- spí, protože je třeba nabrat síly pro další dílo.

Pane, zachraň nás, nebo zahyneme! Strach učedníků je pochopitelný ale není úplně logický: Pokud má Ježíš moc je uprostřed bouře zachránit, pak bouře nemá moc nad ním. Nemohla jej ve spánku překvapit. Ježíš buď o bouři i ve spánku ví a nebo, pokud neví, jej bouře nemůže ohrozit.

Dalo by se snad říci, že učedníci jej budí aby se "bál spolu s nimi". Lidé mají mnohdy sklon na druhé lidi jen přenášet své obavy či smutky, aniž by ve skutečnosti čekali řešení.

Proč jste tak ustrašeni, malověrní? Pokud učedníci věří v Ježíšovu moc, měli by věřit také v jeho dobrotu -- že to s nimi myslí dobře, že je zachrání. Věříme nejen, že Bůh je mocný, ale také, že nás drží a nese. Jen věřit, že "je Bůh" má celkem malou cenu. Musíme také věřit, že Bůh má moc zasáhnout do našeho života, že chce naše dobro.

Kdo to jen je, že ho poslouchají větry i moře? Ukazuje se Ježíšova moc, jeho Božská podstata. Přitom Ježíš sám od sebe najevo svou moc nedal. Je zajímavé, že se lidé přeci jen tolik nediví, když uzdravuje. Opravdu silný dojem na ně dělá až to, že Ježíš vládne nad živly. Je ovšem opravdu zastavení větru větší věc než např. uzdravení malomocného?

Ježíš dává častěji svou moc najevo kázáním a uzdravováním, než vládou nad přírodnímy živly. Právě proto, aby lépe ukázal, co jsme řekli u ver. 26 -- Boží moc je moc pro naše dobro. To však neznamená, že Ježíš nemá i moc nad živly.