Evangelická církev v Lounech

táhli pouští po tři dny, aniž narazili na vodu Oba příběhy, příběh žízně a hladu, jsou více příběhy o lidské malověrnosti a sklonu propadat panice a zoufalství než o skutečném nedostatku na poušti. Izraelci po třech dnech cesty pouští asi ještě nebyli bez zásob vody.

nemohli vodu z Mary pít, protože byla hořká Kdyby nenerazili na onen hořký pramen, možná by ještě pár dnů šli bez reptání. Ale když narazili na pramen, zaradovali se předčasně, příliš se na ten pramen upnuli. Lidé mají sklon vymýšlet si vlastní plány, jak by měli být zachráněni. Když záchrana nepřichází podle jejich představ, reptají. Pýcha člověku brání vzdát se vlastních nápadů a přijmout Boží řízení. Prostě přišli, oddechli si a vida – pramen byl hořký. Každý známe podobné situace z vlastních cest.

lid proti Mojžíšovi reptal Izraelci musí vědět, že jen Bůh jim může dát vodu, po které touží. Nevolají kupodivu k Bohu, ale zkoušejí Mojžíše: „Co budeme jako pít?“ Vlastně skrze Mojžíše PŘIKAZUJÍ Bohu, aby něco udělal. Nejsou ani schopni oslovit Boha přímo, protože nevěra je vždy spojená s pýchou.

Mojžíš úpěl k Hospodinu U Mojžíše sevelmi často setkáváme s tím, že stojí jakoby na obou stranách – Hospodina „hájí“ před Izraelem a Izrael, své bratry, hájí před Hospodinem. Ani v běžném životě před námi příliš často nestojí volba „buď moj blízcí, nebo Bůh“. I když Bůh je před lidmi vždy na prvním místě, přece je správné, když cítíme odpovědnost a soucit k lidem kolem nás, když pro nás jejich věc je i naše věc.

Hospodin mu ukázal dřevo Řešení problému je až komicky jednoduché, do vody stačíhodit určité dřevo (možná reguje s látkou, působící hořkost vody) a věc je vyřešená. Toto jednoduché řešení je obdobou bohaté oázy, do které přijdou potom – tolik povyku nebylo třeba a řešení bylo vždy na dosah.

Tam bylo dvanáct vodních pramenů Hned po Maře, kde je hořská voda, dorazí Izraelci do Élimu. Vody je tam v podstatě nadbytek, o tom svědčí i množství palem. Stačilo chvilku počkat, mít trpělivost, víru a naději a ani reptání, ani zázrak, se nemuseli konat.