1 Královská 18
1Kr 18, 1
Po mnoha dnech, třetího roku, se stalo slovo Hospodinovo k Elijášovi Tedy po tři roky Bůh k Elijášovi nemluvil. Nemůžeme si proroky představovat jako lidi, na které Bůh mluví dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu. Kteří mají vždy a ve všem jasno.
Elijáš proti sobě poštval mocného Achaba tím, že promluvil proti jeho modloslužbě a proti jeho modlářské manželce. Musel opustit svou zemi, všechno, co znal. A nyní žije mezi pohany, v cizími zemi s cizími zvyky. A od chvíle, kdy se do této situace dostal, k němu Bůh tři roky nepromluvil. Elijáš neví, co s ním v budoucnu bude. Zůstane to už takto?
Na druhou stranu, jako každý z nás, zná Boží zákon i jeho zaslíbení. Možná právě ve chvíli Božího mlčení může ukázat, že je v něm stejné smýšlení, jako v Bohu, že chce to samé, co Bůh, aniž by se mu muselo dostávat přímých zjevení.
Jdi a ukaž se Achabovi, chci dát zemi déšť. Bůh nechce svůj lid zničit. Trestem, který na ně seslal, dostatečně citelným, je chce zachránit od duchovní smrti, jíž je modloslužba. Baal byl právě bohem děště. Že nění tři roky déšt ukazuje, že baal zachránit nemůže. A že postavit svůj život jen na tom, že mám dost úrody, že se mám dobře, vede ke skáze. Člověk, který se chce jen mít dobře, nikdy není spokojený.
1Kr 18, 2
V Samaří se rozmohl hlad. Krátká věta ukazuje, že Elijáš jde do země, kde jsou lidé velmi rozezlení. Později se ukáže, že Elijáše považují za příčinu svých problémů. Elijáš přesto jde.
1Kr 18, 3
Obadjáš se velice bál Hospodina. I když Obadjáš slouží Achabovi, dovede zůstat slušným člověkem. A, všimněme si, protože má strach jednat zle. Protože věří, že Bůh má moc nad jeho životem. Nejlépe je jednat dobře z radostného srdce. To ale nemáme vždy. Před nejhorším jednáním nás nakonec dovede ochránit právě to, že věříme, že Bůh má nad námi poslední moc a proto se bojíme jednat zle.
1Kr 18, 5
snad se najde tráva, abychom uživili koně a mezky V enjvětší nouzi myslí Achab na válečná zvířata – koně a vůbec na svůj palácový servis. Lidi ho zas tolik nezajímají.
1Kr 18, 7
Jsi to ty, Elijáši, můj pane? Obadijáš se pře Elijášem nevytahuje, kolik lidí zachránil. Nevyčítá mu: Ty si v cizině můžeš dělat, co chceš, ale co já tady. Ví, že slouží zlému pánu, ví, že udělal jen to, co musel.
1Kr 18, 12
Stane se, že já od tebe odejdu a Hospodinův duch tě odnese nevím kam. Obadjáš chápe Božího Ducha lépe, než mnozí. Duch Boží není nějká síla, které bychom mohli podle libosti využívat pro své účely. Je to osoba Boží Trojice a jedná, jak sám chce. Nikdo nemůže odhadnout, co z Ducha vzejde.
1Kr 18, 21
Je-li Hospodin Bohem, následujte ho; jestliže Baal, jděte za ním!“ Lid mu neodpověděl ani slovo. Všichni ve skutečnosti vědí, že jednají špatně. Každý v tom davu chce schovat svůj hřích, chtějí jen vidět, jak to dopadne.
Bůh, který odpoví ohněm, ten je Bůh.“ Všechen lid odpověděl: „To je správná řeč.“ Jak už jsme řekli u verše 3, podstatné je, že Bůh má moc. Mohli bychom mnooho mluvit o Božím milosrdensvtí, ale co by to bylo platné, kdyby Bůh neměl moc vzkřísit z mrtvých – nebo potrestat hříšné. Kdyby Bůh neměl také moc, bylo by to stejěn beznadějné, jako když mi chceme udělat něco dobrého, ale nedokážeme to. I lid teď musí uznat, že je to správná řeč.
1Kr 18, 25
Vyberte si jednoho býka a připravte ho první, protože vás je víc. Elijáš dovede i uznat, že protivníci nad ním mají podle lidských měřítek převahu. Přesto doufá, že Bůh může vše změnit.
1Kr 18, 27
V poledne se jim Elijáš začal posmívat Bohové, kteří zcela odpovídjí lidským představám, budou vždy směšní. Budou vždy jen jako lidé, podléhající slabostem a nutnostem tohoto světa. Pravý Bůh nejde slovy vystihnout. O pravém Bohu ví člověk jen to, Co mu Bůh sám řekl.
1Kr 18, 28
zasazovali si podle svého obyčeje rány meči Podle falešné představy, že čím víc člověk pro něco trpí, tím větší, jen pro to utrpení, to má cenu. Člověk se ale může trápit i kvůli věcem, které cenu nemají. Podobný obřad dodnes provozují šiítští muslimové, když oplakávají svého proroka Alího.
1Kr 18, 42
Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě. I přes to, že Elijáš jedná na Karmelu statečně, že jde do obrovského nebezpečí a prokáže neuvěřitelnou víru, vidíme, že je jen tělesný člověk, jako každý. Také je stravován obrovskou, nesnesitelnou nervozitou a strachem z toho, co rpávě probíhá. ALe přesto věří.
1Kr 18, 43
pohleděl a řekl: „Nic tam není.“ Elijáš pravil: „Opakuj to sedmkrát.“ Navíc, dlouho se skutečně nic neděje. Musí vydržet sedm opakování, než se něco stane.