Genesis 42
Gn 42, 1
Co se díváte jeden na druhého Bratři se dříve shodli, že se zbaví Josefa, klamně byl mezi nimi jeden záměr. Na této bezradné scéně je pak pěkně vidět, jak se ten jeden, na pohled jasný záměr, rozplynul, jak je mezi nimi najednou prázdno.
Gn 42, 9
Tu si vzpomněl na sny Tzn. když viděl, že jeho bratři „skláněli se před ním tváří k zemi“. První Josefův sen byl, že se obilné snopy jeho bratrů klanějí před jeho snopem – to souvisí s obilím, které nyní bratři nemají a které Josef zpravuje. Druhý sen je velkolepjejší – Josefovi se klaní slunce, měsíc i hvězdy. Nic tak velkého se ale nestalo, za docela obyčejných okolností se mu klaní jeho bratři. A tak se opět ukazuje, že Josef je jen předobrazem pravého „Zachránce světa“. Proroctví Starého Zákona se ve své době naplnila vždy jen částčně, „obyčejně“ a vždy z nich trochu zůstává „v záloze“ pro příchod Kristův.
Gn 42, 25
vrátili každému do jeho pytle stříbro Těžko určit, proč dal Josef tento příkaz. Nejspíše nechce prodávat jídlo vlastní rodině, svým nejbližším. Zároveň ale musel nejspíše tuší, že nalezené stříbro vyvolá u bratrů oprávněné obavy – když za obilí nezaplatili, jsou vlastně zloději. Možná tím tedy i připravuje zkoušku pro bratry, zda budou ochotni se jeden pro druhého (Šimeón zůstává v zajetí) vidat i do nebezpěčí. Předtím sami pro sebe poslali do zajetí Josefa, nesobecký opak jejich činu má být znamením jejich nápravy, změněného smýšlení.