beránek

Evangelická církev v Lounech

znak Loun

Genesis 29

Gn 29, 7

Ještě je jasný den, není čas shánět dobytek. Jákob se dozvídá, že má přijít dcera jeho strýce, tj. možná budoucí nevěsta. Proto radí pastevcům, aby napojili ovce a šli ještě pást – chce se s ní setkat v sourkomí. Pastýři však čekají, až se u studny shromáždí všichni: Studna se otevírá najednou pro všechny. Těžký kámen brání jejímu znečištění, odpaření atd., voda je vzácná, vykopat studnu dá práci a tak není voda pro každého. Možná také otevírají studnu za přítomnosti všech, aby pak někdo nemohl nařknout ostatní, že vodu znečistili, otrávili atd. Jeden člověk možná nesvede kámen odtáhnout. Jákob se buď skutečně předvedl před Ráchel, když dovedl kámen dvalit sám, nebo ho odvalil spolu s ostatními. Napojit ovce znamená vytáhnou spoustu džberů vody ze studně, takže každopádně Jákob na Ráchel „dělá dojem“.

Gn 29, 13

objal ho, políbil a uvedl do svého domu Setkání začíná dobře, všichni se objímají a pláčí. Příbuzní byli často jediní blízcí lidé, které člověk v tehdejší drsné době měl. Lábana a jeho sestru Rebeku dělila velká vzdálenost bez jakékoliv možnosti kontaktu. Rodiná blízkost však nebrání zneužívání, skoro právě naopak. Lában může po Jákobovi žádat více a více s poukazem na to, že to dělá „pro rodinu“.

Gn 29, 15

Což mi budeš sloužit zadarmo? Když Jákob pobývá u Lábana, rozumí se samo sebou, že se bude podílet na práci v rodině – každá ruka je zapotřebí, aby se rodina uživila. Jeho měsíční pobyt může být ale také zároveň „neplacená zkušební doba“. Teprv až si ho prověří, chce Lában Jákoba zaměstnat, i když je to jeho vlastní příbuzný. Za srdečnými slovy o rodině se u Lábana zřejmě skrývá vypočítavost, pravý opak důvěry. Ale pro Jákoba i pro nás je to těžké poznat, stejně jako v rodině.

Gn 29, 17

Lea měla mírné oči Jákob si vybírá tu hezčí. Že měla Lea mírné oči může znamenat buď, že její oči na ní byly to jediné hezké nebo že ji velká mírnost činila méně přitažlivou. Jákob nedělá chybu, že si vybírá tu, která se mu více líbí. Na počátku vztahu stejně můžeme jen málo tušit o povaze našeho protějšku, proto vzhled zůstává jedním z mála vodítek. Dále, člověk má navazovat vztah pouze s tím, koho skutečně chce, kdo se mu líbí. Láska je příliš posvátná věc pro „sňatky z rozumu“. Leiny mírné oči nám však možná odhalují i jistou tragiku lidský vztahů: Pro ne příliš přitažlivý zevnějšek není oceněna ani Leina mírná povaha. Jak uvidíme později, Ráchel tak dobrou povahu nemá, o kapitolu dále čteme: Když Ráchel viděla, že Jákobovi nerodí, žárlila na svou sestru a naléhala na Jákoba: „Dej mi syny! Nedáš-li, umřu.“ Jákob vzplanul proti Ráchel hněvem a okřikl ji: „Což mohu za to, že Bůh odpírá plod tvému životu?“

Gn 29, 23

Večer vzal svou dceru Leu a uvedl ji k Jákobovi Lábanův podvod je skutečně tragická událost. Kdo vydrží na někoho čekat sedm let? Ovšem jak to, že si Jákob podvodu nevšiml? Vysvětlení je to nejjednodušší, a sice svatební hody. Byla tma a Jákob byl opilý. Naštěstí na Ráchel nemusí čekat dalších sedm let, dostane ji za týden. Ovšem musí za ni dalších sedm let sloužit.

Gn 29, 31

Když Hospodin viděl, že Lea není milována Jákob nedovede Leu ocenit, ovšem Hospodin dovede – dává jí syna. Všimněme si, je to Hospodin, kdo dává děti. Při dnešních hlubších znalostech biologie ještě více víme o tom, jak mnoho je ohrožen život v lůně matky, kolik na něj číhá nebezpečí a že je vlastně zázrak, když se dítě nakonec narodí. I pro nás platí biblická zpáva: Děti jsou dra od Hospodina. Lea je oceněna aopět nahlížíme něco tragického na vztazích muže a ženy: Leu oceňují jiní, jen ne ten, od koho by si to nejvíce přála. Lea se těší klamnou nadějí, že k ní děti připoutají i jejího muže.