1 Samuelova 7
1S 7, 2
Tu celý izraelský dům zatoužil po Hospodinu. Dalo by se říci, že nastala generační výměna, uplynulo dvacet let. Jsou nejen více a méně zbožní lidé, ale i více a méně zbožné generace. Není tomu tak, že je v každé době stále stejné procento dobrých a zlých. Jsou generace zkažené (tak mluví Ježíš o svém pokolení), jsou generace slušné. V tom dnes může osamocený věřící najít útěchu, narodil se prostě do doby, kdy je věřících málo, klidně se v tom ještě za svého život může dočkat změny. Zároveň nám to brání v časté snaze vybírat z lidí, kteří vyznávají víru ještě nějakou menší skupinku pravých věřících, obrácených, znovuzrozených apod. Zas tak komplikované věci nejsou, někdy je věřících prostě víc, někdy míň. Že se jistě v církvi někdy vykytují pokrytci neznamená, že je máme vidět v každém druhém.
1S 7, 6
čerpali vodu a vylévali ji před Hospodinem následuje pokání Izraelců. Čerpání a vylévání vody je něco jako oběť. S velkou námahou vytáhne člověk drahocenou vodu ze studny a pak ji jen tak vyleje. Říká tím: Nezasloužím si tvé dobré dary, Hospodine. V Zákoně takový úkon nikde ustanoven není, je asi spíš pohanského původu, ale Bůh i takovou nevhodnou bohoslužbu shovívavě přijal, protože byla upřímná.
1S 7, 7
Když se Pelištejci doslechli, že se Izraelci shromáždili do Mispy, vytáhla pelištejská knížata proti Izraeli. Pelištejci pochopili shromáždění jako přípravu na válku. Církev je často pronásledován proto, že se jejímu náboženskému počínání přisuzují politické účely. Třeba neochota obětovat císaři ve starém Římě byla brána jako vzpoura.
1S 7, 10
Hospodin onoho dne zahřměl mocným hlasem proti Pelištejcům a uvedl je ve zmatek. Prvek častý i v jiných Hospodinových bojích. Vojsko je mocné, když jedná jako jeden muž, když věří veliteli a smyslu věci. Když toto není, chová se jako zmatený dav a je nebezpečné vlastně i samo sobě. Trest pro Pelištejce odpovídá provinění: Nemají víru v nejvyššího Velitele a smysl všeho, jejich trestem je proto zmatek. Izrael je takto zachráněn.