Muž z Léviova domu šel a vzal si lévijskou dceru. Lévijci jsou kmenem kněží, Božích služebníků. Mojžíš je lévijec po otci i po matce, je největší postavou SZ.
Když viděla, jak je půvabný Něžné místo. Dozvídáme se, že Mojžíš, největší z proroků SZ byl kdysi také roztomilým miminkem. Každý z biblických hrdinů je člověkem jako my, jsou nám blízcí, jsou to naši sourozenci. Nejsou nedotknutelní. Naposled dokonce sám Bůh se stal člověkem – novorozencem v jeslích.
připravila ze třtiny ošatku Podobnost s příběhem o Plaváčkovi není náhodná. Tato pohádka je jeden z nejstarších lidských pověstí, vypráví se od pradávna. Promítá se do ní zřejmě poznání, že člověk se rodí z vody, tj. před narozením plave ve vodě v matčině lůně. Podobný příběh se vyprávěl o asyrském Sargonovi, perském Kýrovi atd. Mojžíšova matka záměrně využívá bláhovosti pohanů, kteří jsou ochotni věřit všemu. Písmo popisuje, jak důkladně košík zabezpečila – není to zoufalý čin, ale plán. Proto i posílá Mojžíšovu sestru Mirjam (česky Marii), tehdy sedmiletou, aby se podívala, co se s košíkem stane.
Vtom uviděla v rákosí ošatku a poslala svou otrokyni Zatímco Mojžíšova matka neponechá nic náhodě, není hříčkou osudu, egyptská princezna bere dítě z vody jako znamení osudu. Pohané jsou otroky okolností, svého prostředí, jejich častý argument je „nemohl jsem jinak“. Kdežto izraelité mohou jednat na okolnostech, na své době, nezávisle.
Bylo jí ho líto Na druhou stranu, egyptská princezna jedná z těch nejlepších pohnutek, jaké člověk může mít – je jí dítěte líto. Egypťanům není líto Izraelců jako celku, ale když vidí tato Egypťanka konkrétní dítě, vlastně důsledek politiky svého otce, prozře. Ale, jak jsme uvedli na začátku, je k tomu bohužel potřeba toto divadlo.
Je z hebrejských dětí. Jak poznala, že je Mojžíš z hebrejských dětí? Nejspíše podle toho, že byl obřezán. Nebo proto, že bylo nařízeno házet hebrejské chlapce do Nilu, že dobře věděla, co její otec nařídil.
Jeho sestra se faraónovy dcery otázala Musíme dodat, že ač se jednalo o promyšlený plán, že se Mojžíš stane adoptivním synem faraona, asi jeho matkou zamýšleno nebylo. To je řízení boží, které však nejvíce chodí cestami našeho odpovědného jednání, v tomto případě jednání Mojžíšovy matky.
Žena vzala dítě a odkojila je. Mojžíš, nyní už chráněný faraonovou dcerou, může se zase vrátit ke své matce a tam vyrůstat. Zpátky ho už jeho matka přivedla, tedy už chodil. Nedá se jasně určit, jak starý Mojžíš v té době byl, jisté je, že už si na tu dobu pak pamatoval. V další kapitole se totiž půjde, už jako egyptský princ, podívat, jak se daří jeho krajanům.